Vyjádření vedení školy k článku na blogu Roberta Čapka

Vzdělávání dětí vnímáme jako partnerství mezi školou a rodinou. Toto partnerství vyžaduje vzájemnou důvěru a ověřené informace. Mrzí nás, že autor článku staví svou kritiku pouze na jednostranném vyprávění, aniž by se pokusil o objektivní pohled, kontaktoval vedení školy nebo se přijel na výuku osobně podívat.

Zde jsou klíčové body, které v článku nezazněly:

1. Filozofie školy a náročnost výuky v „malé“ třídě

Článek uvádí, že 17 dětí ve třídě je komfortní počet. Pohled do třídní knihy ale ukazuje jinou realitu. Naše škola se dlouhodobě řídí mottem „Škola pro všechny“. Věříme, že každé dítě má právo na kvalitní vzdělávání v bezpečném prostředí. Proto k nám často přicházejí děti se specifickými vzdělávacími potřebami.

• V této konkrétní třídě má 6 dětí 3. stupeň podpůrných opatření (vyžadují asistenta a úpravu metod výuky).
• Další 2 děti mají individuální vzdělávací plán a učí se podle osnov speciálního vzdělávání.

V takto složitém kolektivu je udržení klidu a pozornosti náročné. Práce s dětmi, které mají poruchy pozornosti, vyžaduje důraz a jasná pravidla, nikoliv křik. Kategoricky odmítáme, že by ve škole vládlo klima strachu.

Paní učitelka Nápravníková věnuje dětem svůj volný čas a dvakrát týdně pro ně pořádá dobrovolné doučování, aby se ujistila, že kvůli ztíženým podmínkám v běžných hodinách o nic nepřicházejí.

2. Individuální přístup a hodnocení

• Zkoušení: U dětí s velkou trémou přistupujeme k individuálnímu zkoušení (např. v lavici nebo ve větším soukromí), abychom snížili jejich stres.
• Komunikace: Pokud se některé dítě uzavírá, vedení školy to s rodiči aktivně řeší. Konkrétní případy, které autor zmiňuje jako „strach z učitelky“, jsou často dlouhodobé povahové rysy, na jejichž překonání s dítětem i rodiči intenzivně a citlivě pracujeme.

3. Role vedení školy

V naší škole stavíme na důvěře v pedagogy. Třídní schůzky vedou třídní učitelé, protože znají dynamiku své třídy nejlépe.

• Ředitelka školy je během všech schůzek přítomna v ředitelně s otevřenými dveřmi, připravena okamžitě řešit podněty rodičů. Tento model považujeme za nejefektivnější: rodiče mají možnost řešit své záležitosti nejprve přímo s učitelem, a pokud vznikne potřeba probrat věc v soukromí nebo z pohledu vedení, ředitelka je jim okamžitě a individuálně k dispozici, aniž by byla vázána programem v konkrétní třídě.
• Zmíněná schůzka, na které se řešily vztahy dětí s paní učitelkou, proběhla v konstruktivním duchu. Poté, co si rodiče s paní učitelkou vyjasnili pravidla, považovali přítomní situaci za vyřešenou a nikdo z nich již nepovažoval za nutné obrátit se s doplňujícím podnětem na paní ředitelku.
• V mimořádných situacích (jako je tato) se paní ředitelka schůzek účastní osobně a aktivně.

4. Fakta vs. interpretace incidentů

Autor v článku recykluje staré nebo nepravdivé příběhy:

• Incident na plavání: Tato situace byla vyšetřena již před rokem. Prokázalo se, že paní asistentka v danou dobu v dívčích šatnách vůbec nebyla (dozorovala u chlapců). Žákyně se později k vymyšlení příběhu přiznala.
• Odchod žáka ze školy: Šlo o jednorázové nedorozumění, které škola s rodičem okamžitě vykomunikovala. Došlo k omluvě a úpravě bezpečnostních pravidel (např. používání videozvonku).

Závěr a nabídka k dialogu

Za prací našich pedagogů i vedení školy stojí jak zřizovatel (starosta obce), tak i zbytek personálu školy a kolegové z okolních škol. Jsme hrdí na to, že dokážeme integrovat děti se složitými diagnózami a poskytovat jim bezpečné prostředí.

Vyzýváme autora článku, pana Roberta Čapka, k osobní návštěvě. Rádi mu ukážeme realitu všedního dne v naší škole, seznámíme ho s metodami naší práce a odpovíme na jakékoliv dotazy. Věříme, že osobní zkušenost má v pedagogice větší váhu než anonymní podněty.

Mgr. Radka Franková
ředitelka ZŠ a MŠ Chlumín